Je příjemná vůně esenciálního oleje důkazem kvality?

Stále častěji se setkávám s tím, že se kvalita esenciálního oleje poměřuje podle toho, jak voní. Jak to je, můžeme věřit nosu, nebo nás může šálit? Je příjemná, pěkná, výrazná… vůně důkazem kvality?

Shrnutí v minutě… Aneb pokud nemáte čas na celý článek…

Vonným substancím se věnuje jedno celé průmyslové odvětví a jeho cílem je samozřejmě vyrábět líbivé vůně (obvykle za co nejnižší cenu) – a jejich produkt vždy plní konkrétní cíl, ať už je to zastat funkci parfemace v kosmetice, ochucovadla v potravinách, nebo uspokojit zájemce o aromaterapii. Líbivá vůně ale ani zdaleka nemusí mít přírodní původ. Může být směsí přírodních a umělých látek, může se jednat o upravený přírodní éterický olej, možností je spousta. Existují špatné, ale i velmi povedené napodobeniny. Jak se pak kvalita pozná? Musí do laboratoře, kde mají dostatečné zkušenosti s autentifikací a znají “poslední trendy” i v oblasti falzifikace a adulterace.

A teď obšírněji…

Vůně je u esenciálních olejů hodně důležitá. Každý éterický olej se běžně skládá z desítek až stovek těkavých látek v různé koncentraci. Některé jsou dominantní složkou z hlediska množství, jiné z hlediska vůně. Společně pak tvoří profil éterického oleje, určují jeho charakter, účinky, použití a kontraindikace.

Pořád je ale potřeba pamatovat na jednu věc – ne všechno, co (hezky) voní, je esenciálním olejem. A už zdaleka ne každý esenciální olej, byť voní božsky, je kvalitní.

Průmysl již pěknou řádku let používá různé vonné substance a naučil se solidně uspokojovat i ty nejnáročnější nosíky. Některé aromatické substance pocházejí z přírody. Jiné zase ne. A naprostá většina z nich prošla nějakým způsobem laboratoří a byla upravena. Proč? Třeba právě proto, aby se líbily (a taky za účelem co nejnižších výrobních nákladů). A samozřejmě proto, že přírodní zdroje jsou omezené, zatímco poptávka po vůních roste.

Taky jste počítali s tím, že éterické oleje jsou přírodní? Asi vás zklamu. Esenciální oleje ani zdaleka nemusí být přírodní. A nebo ne zcela. A to úplně pomíjím fakt, že se velmi běžně zaměňují pojmy – esence, silice, esenciální olej nebo jen olej. U naprosté většiny (esenciálních) olejů nejde v prvé řadě o přírodní původ a kvalitní destilaci, která vede k hodnotnému produktu. Cílem (esenciálních) olejů je se líbit. Takže…

Takže pěkná vůně nemusí znamenat kvalitu. Pěkná vůně je v podstatě standard, velmi snadno vyrobitelný v laboratorních podmínkách. A existuje celé jedno průmyslové odvětví, které se právě tomuto věnuje.

Říkáte si, co zkušený nos, aspoň ten to dokáže poznat? No, záleží…

Na trhu jsou (esenciální) oleje různých kvalit. Pokud se budete orientovat podle cenovek, najdete produkty za pár desítek korun. U nich můžeme čekat poměrně bídnou kvalitu a někdy nás to “kopne” do nosu. Nekvalitní napodobeniny poznáme někdy hnedka, jindy na základě srovnání s kvalitnějším produktem. I nekvalitní “fejk” ale může vonět krásně, protože proto byl prostě vyrobený.

Čím dražší produkt, tím je pravděpodobnější, že si s ním někdo dal práci. Dražší imitace tak budou lépe a věrohodněji vonět. K dosažení kvalitní imitace pomůžou pokročilé laboratorní metody, díky kterým lze téměř dokonale namíchat kopii vybraného esenciálního oleje.

Rozpoznávání kvality esenciálního oleje nosem dost komplikuje ještě jeden fakt – proměnlivost složení přírodních integrálních esenciálních olejů. Poměr jednotlivých složek esenciálního oleje z téže rostliny se mění šarže od šarže a může se výrazněji propsat do vůně. Klasickou ukázkou jsou levandule. Destiluje se řada levandulí a ve většině najdete v proměnlivém množství dvě výrazné látky – kafr a cineol. Dávají ji šmrnc. V pravé dražší levanduli jsou zastoupené v malém množství, ve větší míře je najdeme třeba v levnějších lavandinech. Zdá se, že zrovna podle tohoto se můžeme řídit, že? Jak ale rozeznáme pravou levanduli od lavandinu, ze kterého byla větší část kafru odstraněna?

Neznamená to ale, že bychom nos měli nechat úplně stranou. Zkušeností, pokud pracujeme s top kvalitou, se určitě pěstuje cit a taky intuice. I proto je důležité volit éterické oleje s garantovanou kvalitou, protože jedině tak máme šanci nastavit se podle ní. Mně osobně se u mnoha éterických olejů stalo, že jsem si ve svých prvních letech koupila laciný olej, a pak jsem se velmi divila, když jsem otevřela lahvičku terpenického.

Stoprocentní jistotu nicméně máme jen tam, kde kvalitu a pravost vyhodnotí dostatečně znalá laboratoř. Ta zanalyzuje správné složení esenciálního oleje (tzn. že v něm je správné zastoupení látek a lze ho použít terapeuticky) a zanalyzuje pravost, tzn. ho autentifikuje. K úspěšné autentifikaci je obzvláště potřeba dostatečná zkušenost i znalost posledních trendů na poli adulterace.

Možná jste se do článku začetli v naději, že zjistíte, jak kvalitu poznat a že nos bude váš nejlepší parťák. Mrzí mě, že to tak není. Dobrou zprávou ale je, že v dnešní době se dá kvalita éterického oleje objektivně zhodnotit a zrovna tak změřit obsah jednotlivých látek. Díky tomu jsou dveře k vědecké aromaterapii otevřeny a bezpečné a efektivní používání esenciálních olejů nikdy nebylo jednodušší.