Jak správně skladovat hydroláty (květové vody), aby se nezkazily?

Hydroláty jsou úžasné přírodní produkty. Ovšem jen do té doby, dokud s nimi správně nakládáme. Velmi snadno se nám totiž zkazí. Jak hydrolát skladovat, aby nám vydržel dlouho čerstvý?

Shrnutí na začátek

Časově úsporný balíček informací pro případ, že se vám nechce číst celý článek…

• Správný výběr hydrolátu je minimálně půlkou úspěchu – dlouhou trvanlivost zaručí hydrolát balený v laboratorních podmínkách se zárukou (nejen mikrobiologické) čistoty
• Hydrolát bez konzervantu patří do lednice ihned po otevření. Chcete ho ale mít pořád po ruce? Pak si odlijte do malé lahvičky, vydrží vám asi 14 dní při pokojovce. Konzervovaný hydrolát můžeme mít bez obav mimo lednici.
• Pokud je deklarovaný jako pro vnitřní užití a bez konzervantu, užíváme ho “za čerstva” ideálně v rámci několika prvních týdnů.
• Lahvičku otevíráme co nejméně, máme ji v temnu, mimo zdroje tepla, při stabilní teplotě.
• Při optimálních podmínkách vydrží otevřený hydrolát zhruba půl roku, v závislosti mimo jiné na své kyselosti (kyselejší = trvanlivější). Jakmile se nám na něm něco začne nezdát, přestaneme používat.

Hydrolát = voda

Hydrolát je voda obohacená o látky pocházející z rostlin rozpustné ve vodě a o stopové množství aromatických molekul. Po otevření v něm velmi brzo začíná bujet život – ovšem ten nežádoucí v podobě mikroorganismů. Nepomůže tomu ani fakt, že voda prošla destilací – sterilní je totiž pochopitelně jen během a bezprostředně po ní. To musíme mít na paměti už ve chvíli, kdy hydrolát kupujeme.

Jak rychle se hydrolát bude kazit, to záleží na spoustě faktorů a spotřebitel nemá moc šanci zjistit, jak na tom bude ten hydrolát, co má doma. V potaz se musí vzít všechny faktory od vlastností daného hydrolátu i konkrétní šarže přes podmínky zpracování až po způsob a podmínky manipulace po otevření.

Bohužel i řada odborných publikací nepojednává o tomto tématu zcela správně a pracuje s hypotézou, že hydrolát je v pořádku do doby, než začne nevonět nebo se v něm utvoří shluky. Nezohledňuje fakt, že kontaminace se stává okem viditelná až ve chvíli, kdy je v pokročilém stádiu.

Navíc řada hydrolátů může shluky částic obsahovat zcela přirozeně. Proto je důležité vědět, že hydrolát byl analyzován a tyto shluky nejsou projevem kontaminace, ale obsahu žádoucích aktivních látek.

Určitě se zde taky hodí připomenout, že spousta produktů, které se jako hydrolát tváří, jím nejsou – jsou to různé parfémované vody, většinou v nich jsou syntetické molekuly. Takový produkt nám vydrží otevřený i několik let. I tato skutečnost přispěla k různým mylným domněnkám o trvanlivosti hydrolátů.

Konzervovaný hydrolát

Velký rozdíl je mezi hydrolátem konzervovaným a nekonzervovaným. Ten s konzervantem není zdaleka tak citlivý, právě proto, že konzervant v něm znatelně zpomaluje růst mikroorganismů. Můžeme ho tedy skladovat zpravidla při pokojové teplotě (třeba ve skříňce v koupelně) a spotřebujeme ho nejlépe ve lhůtě uvedené výrobcem. Ta lhůta se může lišit v závislosti na tom, jak je konzervován.

Určitě stojí za to zmínit, že kvalitní přírodní konzervant nemusí být na škodu. Eventuálně si hydrolát můžeme zakonzervovat sami – to uděláme ihned po jeho otevření.

Nekonzervovaný hydrolát

Nekonzervovaný hydrolát se velmi snadno kazí. Musíme na to myslet už při nákupu. Kupujeme proto jen takový hydrolát, který byl zabalený výrobcem a byla u něj ošetřena kontaminace při balení. Typicky to může být třeba filtrací přes mikromembrány, které veškeré možné mikroby zachytí. V láhvi je tak čistý bezpečný hydrolát a vydrží tak až do chvíle, kdy ho sami otevřeme. Kvalitní balení nám také zaručí, že neotevřený vydrží poměrně dlouhou dobu, třeba rok a půl, a při skladování a transportu není tak choulostivý.

Ve chvíli, kdy otevřeme nekonzervovaný hydrolát, ukládáme ho do ledničky. Vždy ho otevíráme jen na nezbytně nutnou dobu a dobře zavíráme.

Pokud se jedná o hydrolát k potravinářskému/vnitřnímu užití, doba použitelnosti k tomuto účelu je asi 14 dní. Po uplynutí dvou, tří týdnů ho raději tepelně upravíme, i když ani to s jistotou nezaručí bezpečnost pro vnitřní užití. Samozřejmě ke kosmetickému použití je pak vhodný i po uplynutí této doby, řádově se pak jedná o měsíce, k půlroku by nám měl určitě vydržet.

U nekonzervovaných hydrolátů lze také doporučit odlévání do menších lahviček. Takovou lahvičku pak můžeme mít i při pokojové teplotě a znovu ji plníme třeba co dva týdny. Díky tomu je používání hydrolátu nejen praktičtější (nemusíme pokaždé do lednice), ale prospíváme tím i zbytku produktu v láhvi – tu totiž otevíráme jednou za delší dobu, snižujeme tak rychlost rozvoje kontaminace.

Jakmile u hydrolátu vidíme zakalení, shluky nebo cokoliv podezřelého, dobře ho prohlédneme, může být čas přestat ho používat. Také si všímáme změny vůně – tady je ovšem třeba počítat s tím, že hydrolát sám o sobě nikdy nevoní jako esenciální olej.

Dalších pár věcí, na které myslet

Základem je správný výběr na začátku – vybíráme kvalitní hydrolát. (Jak správně hydrolát vybírat?)

Datum spotřeby znamená, že neotevřený produkt vydrží takto dlouho. Jakmile ho ale otevřeme, toto datum přestává platit a doba trvanlivosti závisí na řadě faktorů, zejména právě na skladování. Z tohoto důvodu je důležité kupovat produkt zabalený továrně, protože ten otevíráme my a sami si rozhodneme, kdy to uděláme a jak ho budeme skladovat. U hydrolátů tzv. rozlévaných tedy datum spotřeby od výrobce už neplatí.

Samozřejmě ho otevíráme až ve chvíli, kdy ho potřebujeme. Je škoda ho po zakoupení otevřít, jen abychom si přivoněli, a pak ho odložit. Utíká nám tak jeho životnost.

S hydrolátem co nejméně manipulujeme – každá manipulace zvyšuje riziko kontaminace. Vše, co s ním přijde do styku, musí být perfektně čisté.

Jako esenciálním olejům, ani hydrosolům nesvědčí světlo. Tmavé láhve pomáhají hydrolát chránit. Musíme ale o to pozorněji sledovat změny a případné zakalení, protože v tmavém obalu není tak zřetelné.

Na lahvičku s hydrolátem se skvěle hodí sprejová hlava – umožní praktickou aplikaci a omezí kontakt se vzduchem.

I tady platí, že nároky na kvalitu korespondují s účelem užití – pokud chceme hydrolát kápnout do pití nebo využívat jakkoliv vnitřně, potřebujeme odpovídající kvalitu – je velmi důležité, aby byl s jistotou potravinářský a mikrobiologicky čistý. Pro kosmetické použití nejsou ty nároky tak vysoké, i když zde hodně záleží třeba na citlivosti pokožky. Pro kosmetické účely můžeme využívat hydrolát i několik měsíců načnutý, pokud je dobře skladovaný. Ze staršího hydrolátu můžeme připravit třeba osvěžovač vzduchu nebo ho přidat do difuzéru.

O trvanlivosti konkrétního hydrolátu nám napoví jeho pH – čím nižší a tedy kyselejší, tím delší doba použitelnosti. Přispívá i obsah silic.

Kvalita a použitelnost hydrolátu se snižuje nejen mikrobiologickou kontaminací, ale i rozkladem látek v něm obsažených – každý hydrolát k tomu má jiné tendence a přispívá k tomu také přístup vzduchu, tepla a světla.

Jako u ostatních produktů, i u hydrolátů se snažíme vyhnout teplotním výkyvům.

Hydrolát nepatří mezi produkty, které bychom měli šetřit na “až někdy” – užíváme si každou jejich kapku včas.

V létě se může hodit ho zamrazit – třeba v podobě kostek. Hydrolát v potravinářské kvalitě pak užijeme třeba do nápojů.

Doufám, že tímto článkem jsem shrnula principy správného skladování tak, abyste měli jistotu, jak správně na to. Díky tomu si hydroláty ještě lépe užijete a budete vědět, že používáte zdravý a bezpečný produkt.