Cena esenciálních olejů: co ji určuje? Je vodítkem při nákupu?

Cena esenciálních olejů byla vždy velkým tématem. Dost dlouho byla ale neuchopitelná, těžko se v této otázce orientovalo. Myslím, že můžu říct, že do určité míry se situace dost vyjasnila. Cena esenciálních olejů vůbec není tak tajuplná, pokud víte, jak vzniká.

Vyznat se v cenách je důležité z mnoha důvodů – jednak abychom zbytečně nepřepláceli tam, kde to nemá přínos, ale také abychom se vyhnuli pořízení a používání produktů nedostatečné kvality. Protože na tu nás často upozorní právě cena.

Které jsou ty důležité faktory určující skutečnou cenu esenciálního oleje?

Dostupnost rostliny

Dostupnost nebo vzácnost rostliny je jedním ze základních faktorů. Některé rostou hojně a bezproblémově, jiné vyžadují velmi specifické podmínky a najdeme je jen na pár místech světa. A třeba navíc rostou jen divoce, v malých lokalitách.

Například pomeranče nebo citrony jsou dostupné, naproti tomu třeba vanilka je obzvláště v poslední době dostupná velmi špatně.

Sezónnost

S dostupností také úzce souvisí sezónnost. U rostlin platí, že pro získání kvalitního esenciálního oleje z nich musíme materiál sbírat ve správném období. Někdy je ale toto období velmi krátké a třeba jen jednou až dvakrát za rok.

Sezónnost se ale také promítá do poptávky po esenciálním oleji, případně surovině. Například v období chřipek je o esenciální oleje s desinfekčními účinky větší zájem, a tím pádem můžeme někdy očekávat i vyšší cenu. To samé se děje, pokud určitá surovina nebo esenciální olej z ní začne být využívaný nárazově průmyslem, třeba farmaceutickým.

Výtěžnost

Každá rostlina obsahuje různě vysoký podíl silic. Může to být procento, může to být několik procent nebo také jen desetina či setina procenta. Dle toho se odvíjí množství rostlinného materiálu potřebného k výrobě esenciálního oleje.

Třeba lavandin obsahuje víc silic v porovnání s levandulí lékařskou. Mezi rostliny známé nízkým obsahem silic patří kupříkladu růže nebo meduňka.

Náročnost zpracování

Každá rostlina musí být zpracována jiným způsobem. Někdy to zahrnuje ruční trhání materiálu, třeba i v přírodě v hornatém terénu. Jindy je třeba materiál sbírat jen ve velmi specifickou dobu a velmi šetrně. Jiné rostliny se naopak sklízejí snadno a rychle i ve velkých množstvích.

Typicky náročná na zpracování je růže, je třeba ji velmi opatrně sbírat a jen v jednu určitou chvíli.

Náročnost výroby esenciálního oleje

I samotný proces destilace esenciálního oleje se může lišit. Skvělou ukázkou je ylang-ylang, u kterého je éterický olej dostupný v různých kvalitách díky rozfázovanému destilačnímu procesu. A kompletní esenciální olej, který byl získán právě dlouhou, kompletní destilací, je samozřejmě nejcennější a na výrobu nejdražší.

Dodržení výroby esenciálního oleje

Velmi často se setkáme také s tím, že se proces získávání esenciálního oleje různým způsobem upravuje, ať už z neznalosti nebo z důvodů optimalizace. Může se jednat například o úpravu tlaku, teploty či délky destilace. Získaný esenciální olej je pak levnější. Nese to s sebou však řadu problémů – éterický olej není kompletní, neobsahuje třeba složky, které se získávají až v poslední fázi destilace, která je však už pro výrobce příliš nákladná a tedy nezajímavá. Takto vydestilovaný esenciální olej také může být škodlivý – může dráždit či obsahovat rakovinotvorné látky.

Samozřejmě důležité je i to, co po výrobě samotné následuje – správné zabezpečení produktu až do okamžiku, kdy ho doma otevřeme.

Je tedy důležité, aby výrobce využíval výhradně jen správný postup vedoucí k bezpečnému produktu. Tento správný postup znamená vyšší náklady, tedy vyšší cenu produktu. Nízká cena esenciálního oleje tak pro nás může být znamením, že nebyl dodržen správný proces výroby.

Globální cena, nabídka a poptávka po esenciálním oleji

Éterické oleje jsou obchodním artiklem, takže se do jejich cen přirozeně promítá také nabídka a poptávka. A to i přesto, že celá řada z nich je vyráběna v “chudých” zemích. Do hry tu vstupuje spousta faktorů, nicméně nám stačí počítat s tím, že prostě kvalitní vzácný esenciální olej vždy bude mít určitou cenu.

Skvělým příkladem je opět případ vanilky, i když se z ní nevyrábí esenciální olej, ale absolue. Poptávka je po ní ohromná, ale nabídka velmi nízká a omezená. A nezáleží na tom, že se pěstuje v místech, kde třeba ani nemají elektřinu. Cena kvalitní vanilky se vyšplhala do výšin a obchoduje se i za deseti až patnáctinásobek cen před pár lety.

Je také třeba počítat s tím, že i když se řada esenciálních olejů produkuje v ekonomicky slabých oblastech, pořád se tyto esenciální oleje vyrábí primárně pro ekonomicky silnou část světa. Pro produkty se tam vydávají společnosti z celé planety a u řady esenciálních olejů se nedostane na všechny, což cenu zvedá (a je to dobře, protože jsou pěstitelé lépe ohodnoceni). Na druhé straně situaci komplikují třeba zloději úrody, přírodní katastrofy i spekulanti a zahraniční vlastníci.

Kvalita

Kvalita byla už zmíněna, ale zaslouží si vlastní odstavec. Přirozeně není cílem všech výrobců dosáhnout u produktu na stejnou kvalitu. Zjednodušeně řečeno, někdo destiluje esenciální olej pro použití do aromalampy, jiný ho vyrábí pro parfemářský průmysl, další pro terapeutické užití. Esenciální oleje se využívají v celé řadě odvětví a každé má své nároky na kvalitu.

Každý výrobce má také jiné zkušenosti a jiné priority. Do nedávna nebylo vůbec běžné esenciální oleje jakýmkoliv způsobem laboratorně testovat. Dnes může být veliký rozdíl mezi produktem výrobce, který spolupracuje s odbornou laboratoří, a produktem výrobce, který toto nedělá. A samozřejmě rozdíl bude i v ceně. Často jsou tyto rozdíly způsobené neznalostí dnešních možností.

Pod kvalitu vlastně spadá také řada předchozích bodů – výběr správné rostliny, doby sklizně, dodržení správného destilačního postupu a následné zacházení s produktem.

Pravost

Otázka pravosti by se tu měla objevit, i když primárně píšu o pravých esenciálních olejích. Většina globální produkce esenciálních olejů spadá do kategorie komerčních – tedy těch, které byly nějakým způsobem upraveny. Můžou být přírodní i umělé a svými vlastnostmi odpovídají potřebám průmyslu.

Certifikace

Dalším významným faktorem může být certifikace, hlavně BIO certifikace. Ta totiž jednak představuje náklad, také ale značně snižuje počet potenciálních dodavatelů na trhu. Pokud tedy chceme BIO esenciální olej, zdrojů pro něj je o mnoho méně. A navíc i samotná ekologická produkce stojí víc. Pokud navíc chceme BIO esenciální olej v potravinářské kvalitě, je to o to náročnější. A to jak jeho samotná produkce, tak i certifikace, která je pro potravinářské produkty komplikovanější.

Cena = hodnota. Nebo ne?

Cena by měla korespondovat s hodnotou. A samozřejmě ta hodnota by měla být nějak objektivně podložená. Dnes to naštěstí už není tak složité. Všímáme si značení produktů a informací, které dává výrobce/prodejce k dispozici. Jsou esenciální oleje analyzovány, certifikovány? Je jasné, odkud esenciální oleje pocházejí, kdo za jejich kvalitu ručí a má reálně jak ručit? Z jakých rostlin jsou a jak vzácných? Jak na esenciální oleje výrobce obecně nahlíží, čemu věnuje pozornost?

Čím více informací je k dispozici, tím větší hodnotu můžeme očekávat. A čím větší jistotu kvality máme, tím vyšší cenu.

Každý esenciální olej se ale pohybuje v určitých mezích, takže cena nemůže stoupat neomezeně. Pak totiž nereflektuje hodnotu esenciálního oleje, je jen produktem cenové politiky firmy. To většinou odhalíme srovnáním cen produktů jiných značek a jejich objektivně zhodnotitelných vlastností. Samozřejmě také platí, že vyšší cena nemusí být důkazem kvality. Běžně se ceny “opisují”. Pokud je nějaký produkt výrazněji dražší, ten rozdíl by měl být opodstatněný a zpravidla se o něm dozvíme.

Doufám, že už máte lepší představu o tom, co všechno určuje cenu esenciálního oleje. Faktorů je sice bezpočet, ale pokud získáte v problematice základní orientaci a záchytné body, nebude pro vás tak těžké se v té džungli vyznat.